16. 10. 2018

Řekla jsem,


že se budu zahradě víc věnovat a tak se snažím...Zatím je to spíš o plánech, které mám v hlavě, ale něco už se přeci jen rýsuje. Po dlouhé a doufám, že i zralé úvaze jsem se rozhodla zrušit svůj oblíbený letničkový záhon. Už prostě nemám nervy na to, dívat se, jak se všechny ty barevné květy smaží na prudkém slunci. Možná, že příští léta budou milosrdnější, ale kdo ví, jsem skeptik...
Letničky samozřejmě dál zůstanou na zahradě, bez nich by to nebylo ono, ale už to nebudou žádné lány.
A záhon u plotu osázím živým plotem. Je to řešení, kterému jsem se dlouho bránila, nicméně teď mám pocit, že už taky potřebujem trochu soukromí a klid...
A aby byl plot opravdu živý, vybírám keře, které nejen krásně kvetou a vábí hmyz, ale mají i jedlé plody, když už ne pro nás, tak pro místní opeřence.
Zatím mám arónii, muchovníky, rakytník, dřišťál, růži a jsem v koncích. Napadá vás ještě něco dalšího?


1. 10. 2018

Síla


květů  v zahradě upadá, krása podzimu ale spočívá jinde...
Plody, barevné listí, kontrasty, kterým se těžko odolává. 

Zahrada se připravuje k odpočinku, já ale myslím na budoucnost. Mám pocit, že jsem jí poslední dobou nevěnovala tolik času a pozornosti, kolik by si zasloužila. 


 Charles Aznavour


25. 9. 2018

Všechno



má svůj čas. Ale jestli bude dneska v noci mrznout, tak...
Tak se s tím smířím, jako každý rok.
 Budou mi chybět, ty barvy a vůně...Kytky.

22. 9. 2018

Babí


léto ještě neskončilo. Doufám. 
Křižovatka mezi létem a podzimem.
Ještě nás čekají bohaté a plné dny...

17. 9. 2018

Uzavírám


kapitolu Kréta 2018. 
Byly to krásný dva týdny, mám to všechno pořád v hlavě, ale realita je dotěrná a nějak mě dobíhá(předbíhá)...