dlouho jsem se vypravovala na zahradu, až začalo pršet. Ale krásně pršet... Ještě, že mám na zahradě igelitový azyl:-) A byl čas vyrobit jeden post narozeninový dort z poslední loňské mrkve, když už se na svět hlásí první letošní zeleninový dorost.
si, aby nikdy nerozkvetly. Přesto jsem si nějaké přinesla domů, pro tu barvu a vůni... A Jedlička se Zejbrlíkem vyrváni ze spárů kontejneru. Taky dobrý pocit.:-)
stačí k radosti málo... A jak je vidět, hledáme stále a stále totéž, bez ohledu na to, v jaké době žijeme.
"Tato knížka přesvědčuje čtenáře, že i v těžkém poměru možno radostně jíti za svým životním úkolem. Hlavním předpokladem je radostný vztah k životu. Kdo se cítíš sklíčen a osamocen, čti tuto knihu, nabudeš nové síly a chuti k životu a tvoje nervosa a úzkost zmizí. Zdraví a radost budou trvalými průvodci tvých dnů."
to velké dilema. Zůstat doma, nebo jít na zahradu... I když přesazování kytek v kuchyni není to pravé ořechové.:-) Tak alespoň pořádnou sprchu, ať se můžou taky nadechnout .