S jistotou

můžu říct, že červen jsou prostě máky. Vlčí. Včely jsou z té rudé úplně omámené.

A já už jsem si musela vzít dovolenou, abych se taky mohla z toho jara vzpamatovat...

Všechno

má svůj čas...Byliny hlavně. 
Všechno nám teď doma voní po heřmánku.

Ani

jsem si nestačila květen užít...
A červen, to je už léto a jahody a pivoňky a taky historicky první brokolice na naší zahradě...Jak málo stačí
 
 

A ještě

jednou, tón v tónu...

Když

květen, tak jedině v růžové.
(nejsem romantik, to ten máj...)

Tak

venku to teď jede...
Tulipány už jsou minulost, ale jsou tu jiní krasavci. Třeba něžný plamének, milosrdně zakrývající naši fasádu.

A  hmyzí hotýlek, vyrobený mým mužem.
 Asi za to, že jsem s ním vydržela už 25 let (ano, zítra je ten velký den)...

Rodina

se děsí.
Když se doma objeví listy rebarbory. Je prostě sezóna, nedá se svítit... 


Snažila jsem se držet s ním krok, ale dostavila se únava. Zase mě dostalo.
 Jaro...