zahradu a našla Punčochu. Krásná náhoda.
A to jsem ještě neměla vůbec ponětí o tom, jaká u d á l o s t se v Punčoše chystá den po mém odjezdu...
Otevřená zahrada byla mým útočištěm téměř celý týden, když už jsem musela opustit tu naší chuděru vyprahlou...(v Brně ráno pršelo)
A šťastnou cestu
nad krásné tiché ráno na zahradě...
jeden květ a někdy to chce pořádnou kytici.
Kytky nikdy nezklamou, nezáleží na tom, jestli jsou ze zahrady, nebo z louky od řeky...
A to byl květen u nás na stole.
nevynechat pivoňky. To už je absolutní romantika, škoda, že kvetou tak krátce.
Ty naše jsou stařenky, sázené snad údajně ještě naší prababičkou, tím mají pro mě úplně jinou cenu...
Jsem ráda, že "drží" a neúnavně kvetou každý rok.
klasika.
Stopadesát odstínů růžové znovu a přesto jinak...
