druhá, květen. Měsíc, kdy nemám čas. Polovinu času sázím, hlavně letničky a druhou hlídám počasí, vlastně jsem pořád v pohotovosti.
Květen je prostě hektický, ale ten moment, ten pocit, kdy už je všechno zasazené, je k nezaplacení..
Květen je prostě hektický, ale ten moment, ten pocit, kdy už je všechno zasazené, je k nezaplacení..
Na chvíli pominu všechno, co se v loňském roce stalo a poněkud "rozmařile" se budu věnovat jenom zahradě.
Tak tedy rok 2020 v zahradě, kapitola první. Časné jaro.
Těším se na jaro, léto, podzim, zimu, věřím v dobré konce a doufám, že se zase někdy někde potkáme...