27. 1. 2013

Nejlepší

terapií je pro mě práce na zahradě.A když je zahrada pod sněhem, pomůže i procházka.
Náš kopec není žádný Hahnenkamm a i sněhu u nás není zase tak moc, ale jak málo stačí. 
Jediné,co mě překvapilo, byla skutečnost, že jsme na kopci byly s Natálkou samy dvě. Za mých mladých let tady bývalo narváno, sáňkovaly všechny věkové kategorie od rána do večera...
Náťa jezdila a já pozorovala okolí,za pár týdnů pokvetou kolem potoka sasanky...

3 komentáře:

  1. Ty děti ... A ty boby ... Nejlepší! ... :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Vaše úvaha je naprosto výstižná :o( bohužel. Také jsem při nedávném sáňkování se svými dětmi hledala sáňkaře :o) I já totiž pamatuji narvané kopce a bylo to moc fajn, když jsem se vracela s rudými tvářemi, unavená, promočená, ale naprosto spokojená večer domů :o)
    Joo, už aby to kvetlo. Hezký den, Martina

    OdpovědětVymazat