6. 4. 2016

Jaro,




to jsou pro mě hlavně kytky. Voňavý, svěží. 
Jenom mám pocit, že je nějak nestíhám, jeden den sotva vykukují z hlíny a za chvíli jsou pryč...
A modřence, ty jsou srdeční záležitost.

5 komentářů:

  1. Já snad letos ani nestihnu naše maringotkové tulipány a fialky...nějak to letí všecko jako splašený!kochám se u tebe.

    OdpovědětVymazat
  2. krásne, milujem kvety, len mi je tak ľúto, že tak rýchlo odkvitnú :)

    OdpovědětVymazat
  3. Nestíháš, zpomal. Pondělíček to popsala krásně. Pocity mně důvěrné, proto jsem zvolnila a všude a určila si priority svého života, kde jsem já a moje rodina. Nechci už říkat,, ten čas tak letí", chci být jeho přítomností každý den si užít.pa a odepíšu a ať jsi fit♥

    OdpovědětVymazat
  4. no Bohdano konečně,že už zmizeli berani....

    OdpovědětVymazat
  5. Když jsem byla malá, dělala jsem polévky z bláta, trávy, ze všeho co šlo a vždy jsem to zdobila právě korálkama z modřence.. Až zas bude slunko bude nám všem hned hej :)

    OdpovědětVymazat