pocit, něco zasadit, pěstovat.
Když se rozhlížíte po zahradě a posloucháte kosí zpěv.
Ovšem nikdo vám předem neřekne o strachu. Jednou je to sucho, pak zase mokro, teď kvetou třešně a prý má mrznout. Jak jako, kde je spravedlnost...Ne, chápu a pořád se učím...
(Ale ať už nemrzne, prosím)
Doufám, že nebude mrznout, také máme zasazeno. Krásné fotky.
OdpovědětVymazatTo tak prostě je a bylo a bude. Ale naši předci si pomáhali tím, že pod strom dali na noc zapálené svíčky a ten strom zahříval. Není to hloupý nápad. Pár zavařovaček a dát do nich velké hřbitovní svíčky. A domek je fakt úžasný a nás nestál nic, jen starý materiál a Lukáš to dělal jeden den. Horší bylo to zaplnit a nejhorší ty dírky:-))))) Bohdano, mrkni na stránky foxleas.com a najdeš tam i o domku. Pěkné a zajímavé čtení. Pa♥
OdpovědětVymazatta poslední fotka se sluníčkama je překrásná...
OdpovědětVymazatJo, je to radost - pěstovat a zároveň starost. Já pěstuji na balkóně. Tam sice nehrozí mráz, ale breberky dokáží pěkně potrápit...
OdpovědětVymazathttp://kamenurazu.blogspot.cz/2016/04/balkonove-pestovani-v-dubnu.html
Pestovani je to nejlepsi, pamatuju si jak jsme pestovala se svym dedou u nas na zahrade a ted pestuji zase ja se svym mini chlapikem u nas na miniaturnim dvorku v obrovskym meste.
OdpovědětVymazat