28. 8. 2017

To je tak,




když trávíte prázdniny doma.
Asi nic neobvyklého, nic, co by stálo za řeč.

Na jaře se ze dne na den z mého muže po dvaceti letech stal zaměstnanec. A jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Z mého pohledu určitě, protože, kdy se mi poštěstí být v pondělí ráno na místech, která jsme dřív sotva stíhali vidět o víkendu? Tyhle vycházky jsou taková naše terapie, moc nemluvíme, obvykle ani neřešíme, kam vyrazíme. A pokaždé něco objevíme a já mám po dlouhé době pocit, že není nutné všechno stíhat a všude být...

Žádné komentáře:

Okomentovat