Topinambury

 A stejně jako v Kolomažnici rostou si nazdařbůh a divoce...

A dělají mi radost i doma, protože za těmi dveřmi je pořád ještě všechno vzhůru nohama .

A září

už je skoro pryč...
Podzim mám ráda, ale musím si na něj zvyknout, zpomalit, zastavit se...

Odpoledne se obvykle potřebuju vypnout a po dnech trávených hlavně na zhradě(nic jiného už vlastně ani nestíhám) musím alespoň na malou chvilku ven, za "plot". 
Vyjít ven, má něco do sebe, i když místo kaštanů najdete jenom vybělenou kost na kolejích...

Pondělní

etudy...

Mladé

a neklidné. Tam, kde se vyskytuje tato parta, nikdy není nuda. A rozhodně to ví i celé naše okolí....