A

dnešní ráno, mínus jedenáct a slunce...A naše nová okenní výzdoba. Bohužel, dočasná.

Už

roky se mi nestalo, že bych měla zimní prázdniny.
 I když to vlastně ani prázdniny nejsou. Může za to kámen, nebo spíš kamínek, ledvinový.
Každopádně bylo to hezký, ráno se probudit, nikam nemuset a pozorovat sníh...

A ten kámen je už venku a já doufám, že byl první a poslední:-)

***

Přeji Vám krásné, klidné prožití svátků vánočních. Bohdana



 

Mám

ráda ten okamžik, kdy vyndám po roce z krabice všechny  formičky, ale teď už jsem ráda, že je zítra zase uložím zpátky.

Peču a peču a on skládá a skládá. Ovšem! žádné sonety, ale papírové hvězdy...

Dnes

byl u nás konečně klid. Po včerejším poněkud apokalyptickém zdobení perníků, to bylo opravdu zapotřebí:-)
Teda když nepočítám naše "setkání" s divočáky odpoledne v lese...

Kdo

nepeče s námi, peče.
Advent utíká a na mě už to taky dolehlo...

Nebyl

by to pořádný začátek adventu bez našeho tradičního "lovu" jmelí.
V lese byla pořádná zima, ale měli jsme jedno místo vyhlédnuté už od loňska a tak jsme šli na jisto.

Hezký adventní večer...



 

A

tak jsem přeci jenom něco malého vytvořila...
Pro začátek.

A viděla skvělý film

Chce to

jenom CHTÍT.
Takže jsem vytáhla jehlice, šicí stroj, ať je mám pořád na očích, a teď zbývá maličkost:
Překonat sebe sama...:-)

Na zahradě

sice už nic nekvete, ale našim slípkám to teda rozhodně nevadí...

(...že se ale umí tvářit, holky jedny):-)

Nikdy

si neříkám, konečně neděle, to by bylo proti mému přesvědčení.I když by byla tak skvělá,jako ta dnešní.:-)

Ale ten film... Trintignant je prostě jenom jeden.

Přísavník

opadal, hnízda jsou prázdná a mně někde mezi tím vším trháním,hrabáním a zazimováváním opulentních sukulentů utekl víkend jak voda...