A ještě

pár posledních březnových obrázků ze zahrady...

Snad

se mi to jenom zdá, že už je březen pryč.

A jsem ráda, že náš igelitový "skleník" bez úhony přečkal zimu. Do něj vedou moje kroky jako první každý den, je to teď momentálně moje zahradní útočiště č.1. Bez ohledu na jízdní řád...

Už

celé roky sním o lánech modřenců a sněženek a krokusů...Ale nedaří se, jsem s tím víceméně smířená a každý kvítek ladoňky nebo sněženky mám pečlivě zdokumentovaný. 
Sněženky zdupaly slepice, tulipány sežrali hryzci a já přesto nepřestávám doufat v příští jara:-)).

My dva

a hýl...

Každý večer

si v hlavě plánuju svůj letošní zahradní život a když se potřebuju přepnout, listuju touhle krásnou knížkou...