to byl můj oblíbený měsíc...(i když jsem zase o rok starší):-)
Hodně práce na zahradě a většinou jsem si připadala jako Jean od Floretty, neustále vzývající déšť( a taky jako on prakticky marně) , ale jinak je to velká radost a spokojenost, dívat se, jak všechno roste, nejen na našem plácku.
Teď už se ale neohlížím a čekám, co přinese červen:-)))
jako nemůžu nejít každý den na zahradu, nemůžu zůstat v klidu, když začne kvést černý bez.
A možná, že je čas oprášit staré herbáře...
moje dnešní malé zastavení mezi sázením a sázením a sázením...Vzala jsem si na to dovolenou a totálně se odrovnala...Jsem ...:-) To si ale říkám každý rok, a je to marný...
A nedá se tomu poručit. Když musíš, tak musíš.:-))
ty pravé zahradní orgie. Jinak se to asi ani říct nedá. Je řádně zalito a bude se sázet a přesazovat a plít a tak...
byla totálně líná neděle. Co taky ale, když vzduchem lítá tuna pylu a zahrada je vyprahlá jako Sahara...
Uháčkovala jsem medvěda, pro Natálku, jen tak a hned tu byla další "zakázka". U nás doma musí mít každý svého bez ohledu na to, jestli je mu dvanáct nebo skoro ...cet:-) A že prý polštářů máme dost...
na déšť...
A nesekáme. V dětství jsem záviděla sousedům zahradu plnou kopretin, u nás se nikdy nenašla ani jediná.
Ale časy se mění, jsou tady. Těším se...
domácí strava dokáže zklidnit "vášně"...:-)
Lívance a švestková klevela - královská disciplína naší mámy.
Poupata ...Dokonale zabalená, připravená...
