Protože

večery jsou čím dál delší a delší...

Hlavně

se mě, prosím, neptejte, která kytka je moje nejmilejší...

Není

lepší pocit, než když "to roste". Na zahradě. A letošní cínie mě dostávají každý den.

V polovině dubna vysévám většinu letniček do pařeniště, a tak zhruba po měsíci sázím ven. Mám své osvědčené druhy, plus každý rok zkusím něco nového. Někdy to vyjde, někdy ne, jak už to tak bývá, ale to prostě k zahradničení patří. A není nad rozkvetlou zahradu...

Mám

slabost pro tohle "území".