A hlavně

nevynechat pivoňky. To už je absolutní romantika, škoda, že kvetou tak krátce. 
Ty naše jsou stařenky, sázené snad údajně ještě naší prababičkou, tím mají pro mě úplně jinou cenu...
Jsem ráda, že "drží" a neúnavně kvetou každý rok.

Květnová

klasika. 
Stopadesát odstínů růžové znovu a přesto jinak...

Co dodat...

Jak kočka odejde, začíná boj o její večeři...
 

Prší,

přiletěli rorýsi,(bez jejich křiku by léto nebylo létem) a kvetou akáty.
Krásný časy...

 

Místo,

které neomrzí...

U nás ani nekáplo

Detaily

mám pro ně slabost...

 

A na konec

ještě poupata. Jabloňová, než to všechno odkvete...
Historie se opakuje, jen je to letos všechno nějak rychlejší