Nejlepší

terapií je pro mě práce na zahradě.A když je zahrada pod sněhem, pomůže i procházka.
Náš kopec není žádný Hahnenkamm a i sněhu u nás není zase tak moc, ale jak málo stačí. 
Jediné,co mě překvapilo, byla skutečnost, že jsme na kopci byly s Natálkou samy dvě. Za mých mladých let tady bývalo narváno, sáňkovaly všechny věkové kategorie od rána do večera...
Náťa jezdila a já pozorovala okolí,za pár týdnů pokvetou kolem potoka sasanky...

Zima

a chřipka dorazily do našich končin.
 Ale dneska mi přece jenom trochu otrnulo a už mě nebavilo jenom koukat z okna a když jsem ve všech těch svých pokladech pořád nemohla najít jehlu, došlo na to, co delší dobu odkládám.Můj muž má pravdu, všude jsou moje věci, teda skoro všude.
 Opravdu nepotřebuju každý kousek provázku, každý papírek(asi...)Musím být na sebe přísná:-)
Hezký zasněžený víkend...

Odstrojeno,

uklizeno a teď už budeme jenom odpočívat...A nebo ne?

Nejlepší

lék na vánoční "přetlak"je malá vycházka.
Hlodavci byli čilí, bez ohledu na počasí. Zatím žijí na druhé straně řeky, co ale, až zjistí, jak krásně je na levém břehu!!!

Nejsem

moc zdatná kuchařka, ale výroba vánočního cukroví je trochu jiná disciplína, alespoň pro mě.
Před lety jsem převzala pomyslnou štafetu v pečení cukroví, recepty jsou prověřené čtvrtou generací naší rodiny.
Vybrala jsem šest nejoblíbenějších a i přes různé experimenty zůstávám věrná našemu rodinnému "stříbru".Když otvírám starý sešit,nemůžu nevzpomenout na našeho dědu.Babička měla původně jiný, ale děda,co by čerstvý důchodce, velmi se nudící, měl tendence všechno doma přeorganizovat a neunikla mu ani sbírka receptů.

Jeho přepis musel být ale pečlivě zrevidován,protože se záhy zjistilo,že recepty různě kombinoval a množství upravoval:-)

S velkou

 radostí vás můžu pozvat dál.Po čtyřech měsících jsme zpátky v ložnici, hurá(3x).Byla to poslední netknutá místnost,ještě nám zbývá chodba a veranda,ale to až na jaře,teď je na řadě cukroví a další předvánoční zábavy a nezbytnosti...
Naše ložnice už potřebuje jenom pár drobností,třeba panty ke skříni, na které jsme zapomněli a  není čas pro ně dojet.Po letech jsme si dopřáli opravdu "opulentní" skříň,v té naší staré,kterou jsme kdysi koupili v jednom pražském bazaru  bylo poněkud těsno a  teď,když se dívám na fotky, mám pocit, že snad ani nemám co na sebe:-)
To jen tak na okraj,jdu na to cukroví...
A klidnou třetí adventní neděli

Ocenění

Především děkuji Vlaďce za toto ocenění mého blogu.
Blog je pro mě radost, inspirace, takové svým způsobem tiché setkávání se...
Není jednoduché vybrat tři a ocenit je, mám ráda všechny, každý je jiný, jedinečný. Nicméně v souladu s pravidly posílám toto ocenění s radostí dál a to:


1.Klárce ,protože její blog je plný něhy

2. Dáše, protože je vtipná a pokaždé mě překvapí

3.Janě, protože je to máma s velkým srdcem

A ještě pravidla:

1. Ocenění může získat jen blog psaný v českém jazyce
2. Počet čtenářů blogu nehraje roli
3. Blog, kterému cenu dáváte by měl mít originální obsah a být inspirací pro své čtenáře, jak z hlediska sdělovaných informací, tak třeba grafické podoby blogu
4. Pokud dostanete toto ocenění, pošlete jej dále - dejte ocenění dalším třem blogům podle svého uvážení
5. Ve svém příspěvku zdůvodněte, proč danému blogu cenu dáváte
6. Autora oceněného blogu nezapomeňte informovat