Podzim

všude...
Pomalu,ale hodně pomalu si zvykám na podzimní čas. A mám pocit, že právě čas mi schází, každý den...
Určitě to není žádný převratný objev a určitě nejsem sama, kdo má stejný "problém".
 

Poslední

Franz Kafka.
Tak se prý jmenuje tato jiřina. A zdaleka ne tak ponurá a temná, jak jsem očekávala.
Pro jistotu jsem těch pár květů ustřihla, když jsem zaslechla něco o přízemních mrazících a kupodivu nás minuly.
A kapka šípkového sirupu. Pro zahřátí...

Nejlepší

okamžik z celého dne je, když se odpoledne vrátím domů...


Asi poslední fotky ze sekce léto 2014. Nebo jedny z posledních. Ale podzim mám ráda.Dokonce čím dál víc...





Na dnešek se mi zdálo,že lyžuju. Bravurně a spousty sněhu okolo. Sny si většinou nepamatuju,ale na ten lyžařský myslím celý den, asi proto, že jsem na lyžích stála naposledy v patnácti :-)Doufám, že sníh chvíli počká,ještě musím zasadit pár tulipánů

Pomalu

 se "stěhujeme" domů. 
A pořád sklízíme a syslíme na zimu.(přiměřeně,samozřejmě:-))...

Kdo

tohle vymyslel?
Ale takhle jsem je už dlouho neviděla. Soustředěné a potichu. Teda jenom chvíli...
Kocoura Fandu to každopádně uspalo:-)

Protože

to mám ještě v hlavě.( A je mi zima...)
Jadranský pel-mel

Známé,

oblíbené město.
Šibenik 2014.