My tam byli v 90., tehdy ještě v Jugoslávii teda. Jeli jsme tam Stodvacítkou, což z dnešního pohledu dost obdivuju. Trochu jsme to s bráchou obrečeli, mamka s přítelem nám celou půlku prázdnin slibovali slovenské Zlaté písky a když nám jako úúúžasné překvapení sdělili dědinu za Kopřivnicí jako cíl dovolené Jugošku, bylo to hluboké zklamání (tu první půlku prázdnin nám každý bájil o Zlatých píscích a my trpěli utkvělou představou ráje na Zemi). Nakonec jsme jim teda odpustili. Za trest jsme jim z krabice s potravinami nenápadně ukradli všecku zásobu Jasenek, co měli do kafe a cestou na zadních sedadlech nenápadně všecky vycucali. Sladká pomsta!
Fotky boží. Po deseti letech mne letos napadlo, že mi to nekonečné modro chybí (narozdíl od veder). Díky.
A ještě... :-) Vy jste si ale krásně cestovali!
OdpovědětVymazatMy tam byli v 90., tehdy ještě v Jugoslávii teda. Jeli jsme tam Stodvacítkou, což z dnešního pohledu dost obdivuju. Trochu jsme to s bráchou obrečeli, mamka s přítelem nám celou půlku prázdnin slibovali slovenské Zlaté písky a když nám jako úúúžasné překvapení sdělili dědinu za Kopřivnicí jako cíl dovolené Jugošku, bylo to hluboké zklamání (tu první půlku prázdnin nám každý bájil o Zlatých píscích a my trpěli utkvělou představou ráje na Zemi).
OdpovědětVymazatNakonec jsme jim teda odpustili. Za trest jsme jim z krabice s potravinami nenápadně ukradli všecku zásobu Jasenek, co měli do kafe a cestou na zadních sedadlech nenápadně všecky vycucali. Sladká pomsta!
Fotky boží. Po deseti letech mne letos napadlo, že mi to nekonečné modro chybí (narozdíl od veder). Díky.
Oh to be living in Europe, to live such surrounds every day - that is my dream!
OdpovědětVymazat