4. 12. 2016

Uteklo to,


rok je skoro pryč a my zase, ve stejné sestavě vyrazili. Na jmelí, chvojí, vyčistit si hlavu.(hlavně)
Jmelí bylo, můj muž to dal a vyšplhal na starou borovici.
 Domů jsme se vrátili zmrzlí, skoro za tmy a já pak vyráběla v kuchyni na podlaze věnce, všude máme jehličí a brouky. A krásně to tu voní, lesem...


7 komentářů:

  1. chci vidět výsledek!a to tam jen tak šplhal?to musím říct Tomášovi:)my na jmelí chodíme tak, že hledáme větvičku se dvěma lístkama na zemi:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na okraji lesa mají borovice víc větví a dá se na ně vylézt.Máme tady u nás pár míst,kde to jde.Ale já bych se tam nevydrápala:-)

      Vymazat
  2. Krásné :-) Já byla v lese na šiškách. Chvojí máme na zahradě a na jmelí jsem teda nenarazila...budu se muset zítra v lese lépe podívat :-)
    P.S.: tu vůni lesa doma miluju taktéž...

    OdpovědětVymazat
  3. Téda ty máš muže horolezce! :) Jmelí nám domů většinou přiváží taťka, když na něj někde v práci narazí, ale tam na něho mají techniku a jmelí řezají z plošiny, kterou občas ke své práci potřebují, když třeba vyřezávají větve, které překáží v eletrickém vedení. Ale že by pro něj šplhal sám po stromě si nedovedu představit. Tvůj muž je šikula, já bych se o něj bála. :)
    Jakpak dopadlo tvoření adventních věnců? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nemá závrať,ale nejdůležitější je najít ideální strom.Protože jmelí je krásný,ale nechtěla bych,aby se někde v lese dolámal...
      Věnce dopadly snad dobře,jenom moje malá neteř říkala,že na něm nejsou žádné ozdoby:-)

      Vymazat